Egyptské museum

Založeno roku 1900 Augustem Mariettem. V jeho archivech se nachází více než 120 tisíc exponátů, z nichž většina je vystavena. Ve více než 50ti místnostech jsou k vidění nádherné kolosální sochy (mezi nimi i slavná trůní socha faraóna Rachefa), různé sfingy, sarkofágy a rakve, mumie faraónů (za zvláštní příplatek), šperky, nábytek, nádoby, zbraně a samozřejmě poklady z Tutanchamonova hrobu, včetně jeho zlaté rakve a posmrtné masky. Za povšimnutí stojí i nádherný park patřící k muzeu, ve kterém je rozmístěna řada zajímavých soch.

Mauzoleum sultána Kalá'úna

Je vlastně komplexem budov Mauzolea, školou (madrásou) a nemocnicí, postavených v roce 1285. V samotném mauzoleu je uchován sarkofág sultána Kalá'úna a jeho syna Muhammada an-Násira. Již z venku nás upoutá fasáda s nádhernými ornamenty, předznamenávající nádheru ukrytou za jejími branami. V blízkosti této mešity se nacházejí další, uveďme např. mešitu sultána Muhammada an-Násira, sultána Barkúka, dále palác emíra Beštaka a další.

Bazar Muski a Khan al-Khalílí

Cizinci i samotní Egypťané někdy tyto bazary dost dobře nerozlišují a víceméně je pokládají za jeden komplex. Jsou to nejzachovalejší orientální bazary. Bazar si v podstatě zachoval tvář, jakou měl zhruba před 300 lety.

Univerzita Al Azhar

Patří nejen k největším památkám islámské architektury, ale byla po staletí duchovním centrem islámského světa. Návštěva těchto bazarů se dá také spojit s prohlídkou okolních islámských památek.

Červená mešita

Je nazvaná podle své převládající červené vnitřní výzdoby, která vyniká při západu slunce. Správně jde o mešitu Muaydovou z doby 1416 – 1420. Je to jedna z nejluxusnějších mešit Káhiry a poslední, která byla postavena s velkým otevřeným shromažďovacím nádvořím. K dalším zajímavostem patří vstupní krápníkové stropy, které jsou velmi dekorativní. Nádherné bronzové dveře, které mimochodem byly odcizeny z mešity sultána Hassana. Uvnitř jsou dvě mauzolea, v prvním je pohřben sultán a syn, ve druhém manželka s dcerou. Vnitřek svatyně / Kibla liwan / je velmi rozsáhlý a bohatě zdobený, je zde krásné mramorové obložení a perské sloupy.

Město mrtvých

Na jihovýchodním cípu Káhiry se rozprostírá jedna z nejchudších čtvrtí. Město mrtvých je obrovský, šest kilometrů dlouhý hřbitov, který se stal útočištěm pro přibližně 350 tisíc lidí. Hřbitovu vévodí mauzoleum sultána Muhammada Alího, sultána Barkúka, mauzoleum imáma aš-Šafi'ího a Kájtbájova mešita. Většina hrobů je však jednoduchého "garážovitého slohu". A právě tyto chudé hrobky se staly jak domovem zesnulých, tak i tisíců nově příchozích. Z města mrtvých se postupně stává město živých. Vznikají drobné dílny a obchůdky, v posledních letech se zde zavádí rozvod vody a elektřiny.

P Y R A M I D Y

Gíza

V těsném sousedství Káhiry, na jejím západním okraji, v místech kde se Sahara dotýká přímo nilské delty, se nachází asi nejslavnější náhorní plošina na světě - Gíza. Ze žhoucího písku se zde k nebi tyčí tři nejslavnější pyramidy. Chufuova (Cheopsova) zvaná Velká, Rachefova (Chefrénova) a Menkaureova (Mykerinosova) pyramida. Gízské pyramidy jsou obklopeny řadou dalších satelitních pyramid, zádušními chrámy a v popření jako věčný strážce do nekonečné dálky navěky hledí Velká Sfinga.

Chufuova (Cheopsova) pyramida

Velká pyramida, první ze sedmi divů světa. Velká pyramida je jednou z největších záhad na naší planetě. Nikdo zatím nedokázal uspokojivě říci, jak byla pyramida postavena. Archeologové se neshodují ani v jejím přesném datování. Výška jednotlivých vrstev a tedy i velikost kamenných bloků kolísá v rozpětí 1 - 1,5 metru. Celá pyramida pak byla obložena jemným leštěným bílým vápencem.

Menkaureova pyramida

Nejmenší z Gízských pyramid je pyramida Menkaureova. Strana základny měří "pouhých" 104,6 metru, výška 66,45 metru a sklon stěn 51o20''. Stejně jako u ostatních pyramid, byl pro jádro použit vápenec z nedalekých lomů. Zhruba do výšky 15 metrů byla pyramida obložena červenou žulou (část obložení se dochovala do dnes). Materiálem pro horní část obložení byl vápenec. Vchod do pyramidy je ve výšce pouhých 4 metrů. Součástí celého komplexu byly tři malé pyramidy, zádušní chrám a celá řada dalších staveb.

Velká sfinga

Velká sfinga - Abu el-hol neboli Otec děsů, strašidlo, jak ji nazývají dnešní Egypťané, je symbolem Egypta a zná ji snad celý svět. Orientována je přesně východozápadním směrem a její oči vzhlížejí k východu. Před sfingou, mezi jejími tlapami stála původně socha vykročeného panovníka. Před tlapami stál i chrám, vystavěný pravděpodobně Rachefem. Dřívější cestovatelé a turisté pokryli její tělo nicotnými nápisy a jmény, jako amulety a památku zuráželi její rty. Mamelukovi vojáci (někdy jsou udáváni vojáci Napoleonovi) ustřelili její nos, poté co si ho vybrali za terč svého dělostřeleckého umění, uražený je do čtverhranu spletený vous a stejně tak je poškozena královská ozdoba hlavy. Přesto sfinga dál hrdě vyhlíží do budoucnosti a s tajemným úsměvem přehlíží marnivost našich dní.